Drobečková navigace

Úvod > STARÁ STRUKTURA > Domácí násilí > Znaky a druhy domácího násilí

Znaky a druhy domácího násilí

Domácí násilí je jednou nejrozšířenějších forem agrese a prochází napříč sociálně-demografickým spektrem. Spolu se širokou škálou obětí i agresorů je i mnoho znaků a podob konkrétních aktů násilného jednání. I přes tuto různorodost lze vysledovat některé společné znaky domácího násilí.

Na rozdíl od násilí v širším pojmu je pro domácí násilí typický blízký vztah mezi obětí a agresorem. Kromě vzájemně blízkého vztahu agresora a oběť většinou spojuje i sociální okolí (děti, okruh známých, apod.). Domácí násilí nebývá omezováno pouze na jeden čin agrese, mívá různé cyklicky opakující se fáze (viz kapitola 1.3.) s nimiž tedy přichází i opakující se útoky.

Domácí násilí většinou mívá mírný a nenápadný začátek a často nemusí být ženou rozpoznáno. V průběhu vztahu, kde je přítomno domácí násilí, bývá typická stupňující se agresivita útoků. Tím dochází ke stále se zvětšující nerovnosti postavení mezi mužem a ženou (agresor má nad obětí moc, oběť se cítí bezbranná a závislá na násilníkovi).

Tím, že se domácí násilí odehrává ve velké míře v soukromí bytu a česká společnost je stále k těmto jevům ve velké míře netečná, zůstává často skryto. S tím souvisí i častá důkazní nouze a tudíž obtížná soudní postižitelnost agresora. Přes všechny tyto znaky - a nebo spíše právě pro ně - nebývá výjimkou i dlouholeté trvání vztahů, ve kterých domácí násilí figuruje.

Kromě typických znaků lze u domácího násilí popsat i typické druhy domácího násilí. V násilném vztahu se může vyskytovat jeden druh nebo i více druhů násilného jednání.

Nejčastěji uváděnými druhy násilného jednání v rodině a domácnosti dle Voňkové (2004; s. 20) jsou fyzické násilí, kdy se jedná o strkání, facky, bití pěstmi, tahání za vlasy, pálení, kopání, ohrožování zbraní, házení předmětů, svazování a přivazování oběti apod..
Psychickým násilím rozumíme slovní týrání, ponižování, zesměšňování, permanentní kontrola, vyslýchání, vyhrožování apod. Dlouhodobé psychické násilí může u oběti vést k neurotickým projevům, psychosomatickým onemocněním nebo psychiatrickým diagnózám (reaktivní deprese apod.) Sexuální násilí zahrnuje veškeré sexuální činy vynucované na oběti proti její vůli. Zamezování možnosti disponovat s finančními prostředky nazýváme ekonomickým násilím.

V literatuře bývá často uváděna ještě jedna skupina násilných činů - a to násilí emocionální.
Jedná se o násilí orientované proti osobám, zvířatům či věcem, ke kterým má oběť kladný citový vztah. Mezi nejčastější projevy takového násilí patří využívání dětí jako prostředku nátlaku, napadání osob blízkých oběti (rodina, přátele,..), likvidace domácích zvířat, ničení osobních věcí a pohrůžka těmito typy jednání.

Někteří autoři uvádějí ještě další typ jednání, označovaný jako sociální násilí. Tím je myšlena zejména sociální izolace ženy (zákaz vycházení z bytu, zákaz stýkání s rodinou a přáteli, zamezení možnosti využívat telefon, ...) a využívání „mužských privilegií“ - chování se k ženě jako ke služce, rozhodování za ženu apod. .