„Pod pojmem domácí násilí rozumíme útoky, napadání, výhružky od blízké osoby s cílem ublížit či získat nad obětí převahu a moc. Je útokem na lidskou důstojnost, ohrožuje zdraví a ve vyhrocených případech i život oběti“ (Bednářová, Z. 2003; 6)
Ministerstvo vnitra (http://www.mvcr.cz/2003/odbor/rovnost3.doc) definuje domácí násilí v rodině jako „dlouhodobé násilné chování v rodině, které zahrnuje jakékoliv činy nebo opomenutí spáchaná v rámci rodiny některým z jejích členů, které podkopávají život, tělesnou nebo duševní integritu, nebo svobodu jiného člena stejné rodiny, nebo vážně poškozují vývoj jeho osobnosti.“
Domácím násilí se od násilí v širším slova smyslu vymezuje typickým osobním vztahem mezi pachatelem a obětí. V českých zákonech zatím není pojem domácího násilí přímo definován, ale od roku 2004 platí § 215a trestního zákona - týrání osoby žijící ve společném obydlí: